FAKTORY LESNÍHO HOSPODAŘENÍ

Křivoklátské lesy byly, jsou a budou vždy ovlivňovány mnoha různými negativními faktory.

Můžeme je rozdělit na faktory historické, které byly v určité době dominantní, 

na faktory současné, trápící dnešní lesíky a

faktory možné, budoucí, na které se budeme muset již nyní postupně připravit.

Historické faktory

Mezi činitele nejvíce škodící lesům na Křivoklátsku od starých dob patří:

Pastva dobytka - v minulosti běžná věc, která velmi neblaze ovlivňovala především mladá stádia lesního porostu. Okusem i loupáním kůry byly zdecimovány rozsáhlé plochy, především v blízkosti lidských stavení. Druhová skladba byla na mnoho let silně pozměněna. Dnešní legislativa zakazuje jakékoliv vypásání lesa domácími zvířaty v celé republice. 

Travaření - vysekání trávy pro potravu dobytka. Často se při této činnosti posekaly i narostlé sazenice a vznikaly tak další mnohaleté holiny. Prodej trávy v lese byl běžný až do poloviny 20. století. Dnes osekáváme pouze trávu pro uvolnění sazenic, které musí zůstat nepoškozené a mohou dále růst.

Hrabaření - hrabání listí sloužícího jako stelivo pro dobytek. Po této činnosti zůstávali dlouhodobé stopy v dotčených porostech, mnohde patrné do dnešní doby. Touto činností docházelo k rychlé degradaci půd a zhoršení produkce lesa po desítky let. Dnešní legislativa též tuto činnost zakazuje.

Sběr palivového dřeva - souší. Ačkoliv se to zdá z dnešního pohledu za běžnou praxi, tak les před mnoha lety nebyl tak hustý. V 19. století mohli sedláci bezplatně sbírat a těžit souše. V určitých oblastech bylo ale více sedláků a málo souší, proto se často těžilo i zdravé dříví, nebo se toto dříví poškozovalo, aby následně uschlo. Následkem toho byly proředěné lesy, hlavně v přístupných lokalitách. Dnes jsou lesy v jiném stavu a těžba souší, především jehličnatých, je povinností z důvodu ochrany lesa. Má však jasně stanovená pravidla.

Bekyně mniška - holožíry. V první polovině 20. století propukla tzv. mnišková kalamita. Postihla velká území, kde housenky této můry sežraly jehlice stromů na tisících hektarech. Silně napadené stromy následně uschly a vytěžené rozsáhlé holiny se zalesňovali i několik desítek let. Dnes se provádí pravidelný monitoring tohoto škůdce a jsou vyvinuty metody pro možnou eliminaci a tím předejití obrovským škodám na lese.

Současné faktory

Škody zvěří - okus a loupání kůry. Zvěř byla vždy součástí křivoklátských lesů. Často byla nadřazená lesu a její vliv byl velmi negativní. Po vyhubení velkých predátorů ve vnitrozemí se tlak zvěře na lesní porosty ještě zvýšil. Regulaci zvěře pak vykonával a do dnes vykonává pouze člověk. Divoká zvěř reagovala i na změnu hospodaření v lese, na zvyšování jehličnatých dřevin i na stále vyšší rušení a stres zvěře. Od devadesátých let 20. století dochází k postupnému snižování početních stavů a tím i nově vzniklých škod. Škody zvěří zůstávají dodnes jedním ze základních problémů lesnictví. 

Škody větrem - zlomy, vývraty. Silný vítr byl vždy nepřítelem lesa. Křivoklátsko zažilo v průběhu věků mnoho ničivých větrných kalamit, které pozměnily tvář krajiny na dlouhá léta. Poškozené dřevo navíc ztrácí kvalitu a jeho cena klesá. Lesníci dnešní porosty zakládají s důrazem na co největší odolnost proti větru a to hlavně zvolenou dřevinnou skladbou, výchovou porostů a promyšleným těžebním postupem.

►Silný vítr si poradí i s listnatými stromy bez listí.

Sucho - usychání a oslabování stromů. Křivoklátsko patří do srážkově podprůměrné oblasti v rámci republiky. Spolu s typem podloží, které rychle odvádí vodu, nebo ji rychle vypaří, tvoří kombinaci, která zásadním způsobem určuje ráz celého regionu. Schnutí se týká především mladých stromků. Staré porosty také trpěly suchem a prosycháním korun přicházely i přírůsty a kvalitu. Snažíme se o správný výběr druhů dřevin na konkrétní lokality a využití tak různého nároku dřevin na vodu. Nejexponovanější lokality se netěží a podporuje se zde přirozený vývoj lesa.

Mráz - pozdní mrazy. To je pro Křivoklátsko docela specifický jev, kdy hlavně koncem jara, v době, kdy začínají rašit pupeny dřevin, uhodí krátký, mnohdy jen pár ranních hodin trvající mráz. Ten spálí čerstvě vyrašené letorosty mladých stromků a tím zamezí jejich výškovému přírůstu. Tam, kde se tento jev opakuje každým rokem, vznikají tzv. mrazové kotliny (mohou mít i několik desítek arů), kde je velkým problémem založit nový les. Lesníci se tomu snaží předcházet vytvářením malých pasek, kde vliv okolního porostu eliminuje možný vznik těchto ploch. 

►Mrazem spálené listy buku opět regenerují. Je však snížen roční výškový přírůst.

Hmyzí škůdci - především kůrovci. Mnoho hmyzích škůdců je závislých na celkovém zdravotním stavu lesa. Zdravý les se dokáže obstojně bránit celé řadě škůdců. Někteří hmyzí zástupci však dokáží svým velkým počtem lavinovitě zničit i celé komplexy zdravého lesa. Je to například lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, bekyně mniška a další. Nazýváme je kalamitními škůdci a je nutné jim věnovat velkou pozornost a předcházet tak nevyčíslitelným škodám. Lesníci mají vypracované postupy prevence i obrany proti těmto škůdcům, které vychází z historických zkušeností řady lesnických generací a lesnického výzkumu.

Hlodavci - škody vzniklé okusem kořínků a bází kmínků mladých stromů. Pravidelně, v určitých časových vlnách, se objevují škody vzniklé hlodavci. Jedná se hlavně o norníka rudého a hraboše polního. Škodí hlavně okusem listnatých stromků do věku 8 let. Dokáží zničit i celé plochy vysazených, nebo zmlazených stromků. Obrana je komplikovaná. Užití chemických prostředků naráží na legislativu. Podporou predátorů můžeme jen nepřímo ovlivnit množství poškozených stromků.

Očekávané faktory 

Požáry - v této oblasti především uměle založené. Oheň byl vždy velkou hrozbou lesa. V naší suché oblasti to platí dvojnásob. V průběhu věků byly zaznamenány lokální i velké požáry. Svědčí o tom místní názvy - požářiště, spálená chvojina, spálený vrch a mnoho dalších. V období déletrvajícího sucha je potřebná zvýšená opatrnost při manipulaci s ohněm. Velmi užitečná je lidská všímavost, která může předejít vzniku velkého požáru.

Vedle již zmíněných současných a některých historických faktorů vnímáme možné dopady změny klimaty na zdejší krajinu. To by mohl být do budoucna závažný problém pro zdárný vývoj lesa. Porosty oslabené rychlou změnou podmínek snadno podlehnou působením jiných škodlivých činitelů.

Z tohoto pohledu musíme zmínit hrozbu nových, dnes neznámých houbových patogenů a hmyzích zástupců, a to i z důvodu otevřeného euroasijského obchodu se dřevem, kdy spory hub a vývojová stádia hmyzu cestují s dřevní surovinou.

►Usychání jasanů vlivem nového houbového patogenu Chalara fraxinea.

V důsledku migrace siky východního je v křivoklátské oblasti již několik let sílící škodlivý vliv tohoto asijského jelínka, který se velice dobře aklimatizoval na evropské podmínky a do budoucna může lokálně znamenat velký nárůst škod na lesních porostech, především loupáním a ohryzem kůry.