Těžbu dřeva můžeme vnímat, jako lidskou činnost, kterou získáváme dřevní hmotu z lesních porostů. V hospodářských lesích provádíme těžbu od zhruba 20 let věku porostu až do jeho celkového vytěžení, tedy do zhruba 140 let, v některých případech i déle. Vytěžená dřevní hmota poskytuje vlastníkovi lesa finanční zdroje pro založení nového porostu na vytěžené lokalitě a samozřejmě i finanční zisk, jako odměnu za desítky až stovky let provozování řádné péče o svěřený majetek.
Lesní těžbu můžeme dělit do několika základních skupin:
TĚŽBA VÝCHOVNÁ
První výchovné zásahy - prořezávky mohou již produkovat dřevní hmotu tzv. tyčky a tyče pro výrobu například dřevěných plotů.
Kolem třicátého roku života lesa provádíme tzv. probírky - výchovné zásahy s produkcí dřevní hmoty. V intervalech 5 - 10 let opakujeme těžby až do 80 let věku porostu. Osmdesátiletý porost již vnímáme jako těžebně zralý můžeme začít s mýtní těžbou.
TĚŽBA MÝTNÍ
Po uplynutí 80 let věku porostu můžeme začít se "sklizní" lesa, který byl 80 let vychováván a opečováván. Tak, jako zemědělec po dozrání obilí pole sklidí, tak i lesníci sklízí dřevní hmotu. Zatímco však u zemědělce celý proces trvá maximálně necelý rok, lesníci si musí předávat po generacích zalesněné porosty a vždy sklízí úrodu našich předků tak, jako námi zalesněné plochy budou sklízet naši potomci.
TĚŽBA NAHODILÁ
V průběhu celého života lesa klademe velký důraz na udržování čistoty a kvality lesa. Proto přednostně těžíme poškozené jedince od větru, sněhu, požáru atd. Stejně tak i nemocné a napadené stromy hmyzem či houbovými patogeny, aby negativní činitelé nenapadli okolní zdravé stromy, porosty a majetky dalších vlastníků lesa.