Zde se prezentuje přístup zdejších lesníků k jedli, původní, křivoklátské dřevině, která ve 20. století zaznamenala výrazný ústup ze zdejších lesů. Historicky bylo její zastoupení v řádu desítek procent a plnila tak výraznou hodnotovou i stabilizační funkci. Na této lokalitě je ukázka přeměny převážně smrkových porostů na plochu s výrazným zastoupením jedle a buku. Jsou zde zkoušeny různé způsoby vnosu jedle, od podsíje, přes podsadby, malé obnovní prvky, ař po větší holou plochu s proměnlivým vlivem slunce v rámci celé paseky.