BULANT JIŘÍ

1.3.1929-14.7.2004

   Ing. Jiří Bulant se narodil 1.3.1929 v Žihli jako syn učitele. Nedlouho potom se odstěhovali do Záluží u Mostu, kde jeho otec působil jako ředitel školy. Po Mnichovu musela rodina území Sudet opustit a přesídlila do rodiště matky – Křivoklátu.

   Reálné gymnázium v Rakovníku zakončil maturitní zkouškou v roce 1948 a v témže roce započal studium na Vysoké škole lesního inženýrství v Praze. Školu úspěšně dokončil v roce 1952.

   Jeho první pracovní místo bylo na Správě lesního hospodářství v Sokolově ve funkci pěstitele na polesí Oloví. Po ukončení základní vojenské služby v roce 1954 následovala funkce plánovače na LZ Prunéřov, a pak v rychlém sledu za sebou funkce výrobního operátora a ochranáře, pěstitele a ochranáře, a po reorganizaci v roce 1958 funkce vedoucího provozu na LZ Klášterec nad Ohří.

   V roce 1958 se mu naskytla možnost působit v lesnickém školství. Krajská dislokační komise v Českých Budějovicích dokonce určila jeho nástup na Střední lesnickou technickou školu v Písku od 1.1.1958. Do Písku nakonec z vlastního rozhodnutí nenastoupil a pokračoval dál u LZ Klášterec nad Ohří. Od roku 1959 už ve funkci hlavního inženýra s nadějí na další profesní růst.

   Přišel ale rok 1968 a přinesl velké změny. Kromě jiného i oživení skautingu a organizace Junáka. Jiří Bulant se vrátil ke své lásce z mládí, a začal ve svém volném čase v organizaci Junáka aktivně pracovat. Ctil morální zásady této organizace, jako byl smysl pro pravdu, čest, povinnost, odpovědnost a kázeň. Složil zkoušku a na jejím základě mu byl vystaven „Vůdcovský dekret“, kterým byl jmenován „Junáckým vůdcem“. Aktivně se účastnil práce v středisku Junáka v Klášteru nad Ohří a byl za svoji činnost několikrát odměněn. V roce 1970 mu Krajská rada Junáka v Ústí nad Labem udělila uznání za věrnost skautingu a ve stejném roce mu Náčelník Českého Junáka udělil „Junáckou medaili díků“ jako výraz uznání za zásluhy o výchovu mládeže. Jiří Bulant si těchto vyznamenání velice vážil, ale normalizační proces, který ve stejné době začínal, to viděl jinak. Neprošel prověrkami KSČ, které probíhaly na všech pracovištích, a slíbeného místa ředitele na LZ Žatec už se nedočkal. Hrozilo, že skončí jako dělník v oboru, v kterém dosáhl nejvyššího vzdělání, a tak nezbylo, než se pokusit změnit míso a odejít někam, kde se tyto prohřešky neposuzovaly tak přísně. Shodou šťastných náhod se na LZ Křivoklát uvolnilo místo pěstebního inspektora a Ing. Bulant ho dostal. Vrátil se tak po letech domů a Křivoklátu už zůstal věrný až do odchodu do důchodu. Jenom ta „šmouha“ na politickém profilu mu zůstala a po celou dobu svých nejproduktivnějších let nedostal šanci zastávat jakoukoliv vyšší funkci. Po dobu působení ve funkci pěstebního inspektora předával své znalosti, zkušenosti i vztah k lesu pracovníkům lesního provozu. Za jeho úsilím stojí založení semenných sadů i semenných porostů, i pozitivní trendy v školkařtví a pěstování lesů. Rozhodně má podíl na stavu a vývoji křivoklátských lesů v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

   V roce 1970 byla založena Základní pobočka České vědeckotechnické společnosti Křivoklát (ZP ČSVTS)a Ing. Jiří Bulant se stal jejím prvním předsedou. Založení ZP ČSVTS dostal jako politický úkol, který měl přispět k jeho „politické očistě“. Ujal se ho s pílí jemu vlastní, ale svým zásadám zůstal věrný. Součástí práce pobočky byla i snaha o odborný růst členů pobočky, kulturně osvětová práce, prezentace křivoklátského lesnictví a práce s mládeží. Díky jazykové vybavenosti Jiřího Bulanta byla navázána i mezinárodní spolupráce s lesníky v NDR a proběhly výměnné zájezdy.

   Odchod do důchodu spojil Ing. Bulant spoluprací s firmou AGRO-LIVO, která po revoluci začala aktivovat v oblasti dodávek chemických prostředků pro lesní hospodářství. K rozvoji této firmy přispěl zejména po její transformaci na firmu CHEM-BAR, s.r.o. Dublovice, která funguje dodnes.

   Přes značné časové zatížení udržoval kontakt s lesním provozem. V srpnu 1993 se zapojil spolu s ing. Miroslavem Pechou do projektu “Zjišťování energie na stromech jako metoda k určování vitality“, který na Křivoklátsku pod vedením Ir. Hanse Andewega (M.Sc.) rozbíhal „Institut für Rezonanztherapie, Cappenberg GmbH, Deutschland. Počínaje lednem 1994 bylo 17.000 ha lesů na území LS Křivoklát ošetřováno pomocí rezonanční terapie. Toto území bylo označeno jako „holón“. Energetický účinek ošetřování se zaznamenával dvakrát ročně na 13 kontrolních plochách. Ošetření probíhalo 3 roky a vliv na stav lesů zjišťoval exaktními metodami IFER. Na konferenci „Změna druhové skladby na přírodě blízký model na Křivoklátsku“ v roce 1996 potvrdil Pavel Moravčík ve svém referátu pozitivní vliv ošetřování na vyšší schopnost regenerace lesních porostů v holónu ve srovnání s kontrolními plochami mimo holón.

   Ing. Jiří Bulant byl od začátku působení na LZ Křivoklát pro své odborné znalosti a charakterové vlastnosti vnímán jako významná lesnická osobnost.