Dopis hejtmanovi

Otevřený dopis hejtmanovi Středočeského kraje (Rakovnický deník)

5. březen 2015

POSLALI JSTE NÁM: NÁZOR NA PLÁNOVANÉ ZŘÍZENÍ NÁRODNÍHO PARKU KŘIVOKLÁTSKO

Vážený pane hejtmane,
v první řadě bych Vám chtěl jako starosta obce Běleč i jako předseda petičního výboru „Petice proti NP Křivoklátsko" poděkovat za uspořádání konference, která měla dát možnost zastáncům i odpůrcům NP na Křivoklátsku vyjádřit své názory. Svoláním všech starostů tohoto regionu pak tato konference dostala rozměr průzkumu názoru občanů zainteresovaných obcí, který by měl vést podle Vašeho slibu i slibu dalších politiků (ministr zemědělství, ministr životního prostředí i další vládní a ústavní činitelé) k respektování těchto názorů při dalším rozhodování o osudu Křivoklátska.
Někteří starostové si podle Vašeho doporučení udělali ankety k zjištění názorů občanů ještě před touto konferencí, aby mohli následně hájit jejich oprávněné zájmy. Podle mých informací vyzněly výsledky všech anket přesvědčivě negativně, jedna dokonce 100 %, v naší obci 184 PROTI a 2 PRO NP, i když na konferenci nebyly všechny obce prezentovány.
Vystoupil tam ale starosta obce Kublov Josef Matějka s názorem, že by ve věcech týkajících se „veřejného zájmu" neměli rozhodovat občané, protože tomu nerozumí, a veřejný zájem že by měl být nadřazen zájmům lokálním. Jako předseda petičního výboru i jako starosta obce se musím proti takovému tvrzení velice ostře ohradit. Je naprostým popřením demokratických práv občanů, která jsme si už před 25 lety vydobyli. Je ale i výrazem pohrdání těmi občany, kteří se už v obcích do probíhajících anket zapojili. Anketa, petice i referendum jsou dnes jedinými legálními demokratickými prostředky, kterými mohou občané hájit svápráva. Popření těchto práv by bylo popření celého demokratického principu naší doby. Také proto, že za veřejným zájmem se často schovávají zájmy skupinové, politické, ekonomické, mocenské, a i návrh NP Křivoklát nese tyto znaky. Navíc hranice mezi veřejnými a lokálními zájmy nemusí být příliš zřetelné. Viz například těžba nerostných surovin, otevírání různých dobývacích prostorů, úložiště jadernéhoodpadu–anitadyby obce neměly mít možnost prosadit svůj oprávněný zájem?A když tady ano, pročneutak závažného rozhodnutí, jakým je vyhlášení NP, které by naprosto nevratně změnilo celý region a zasáhlo do osudů tisíců lidí?
Cynicky působilo v diskuzi i vystoupení Petra Bendla, který prohlásil, že si o tom obce mohou myslet, co chtějí, stejně si to nakonec rozhodnou politici podle sebe, protože to bude politická otázka.
Rozporuplné jsou i důvody, pro které by měl být NP Křivoklátsko vyhlášen. Neúčinná ochrana přírody? Ale proč, když je účinná ve více než 20 CHKO po celé ČR a na Křivoklátsku byla účinná více než 30 let? Že je to špatné hospodaření v lesích, tomu už na Křivoklátsku nevěří snad ani sami ochránci přírody. Nebo přemnožená zvěř? To je dnes problém celostátní a vyhlášení NP na Křivoklátsku ho nevyřeší. Nebo snad snaha o zviditelnění regionu a posílení turistického ruchu? Což nemá středočeský region dost jiných „atrakcí", jejichž rozvíjením by se dosáhlo mnohem většího efektu než vyhlášením jednoho NP? Nehledě na to, že by tento NP měl být v cílovém stavu velkoplošně bezzásahový a tím pro plošnou rekreaci nevyužitelný. A nemohlo by mít umělé posilování turistické atraktivity v tak malém území nakonec na cennou křivoklátskou přírodu zcela opačný efekt? Vedoucí Správy CHKO Jeseníky v mediích prohlásil, že právě z tohoto důvodu od snah o vyhlášeníNPJeseníky upouští.
Na konferenci zazněly i hrozby, které by mohly poškodit cennou křivoklátskou přírodu. Například privatizace lesů, se kterou občas některá politická strana koketuje. Je to ale opravdu hrozba? Lze předpokládat, že by byl ze stran podnikatelů v dřevařském průmyslu zájem právě o přírodně komplikované oblasti s nesporně menším ekonomickým efektem než v plně hospodářských lesích mimo chráněná území? A musí stát začít s privatizací právě v těchto chráněných oblastech? I tady vítám Vaši iniciativu a plně bych se postavil za Vaši snahu o zakotvení nezcizitelnosti státních lesů do lesního zákona, nebo nezcizitelnosti lesů v CHKO do novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Zazněla i další hrozba, potenciální vybudování vodní nádrže v údolí Berounky. Je to samozřejmě trochu vykonstruovaný důvod pro vyhlášení NP, ale proč ne? Účel světí prostředky. Pokud by se ale jednou v budoucnu společnost dostala do tak vážného problému například s pitnou vodou, že by nebylo jiné řešení, než postavit přehradu, jistě by si našla i zákonný způsob, jak to udělat bez ohledu na to, jaká kategorie chráněného území by tady byla.
Vážený pane hejtmane, Křivoklátsko už teď má svoji vizi, jak zachovat přírodu a přitom i produkční potenciál této krajiny. Je to soužití stávajících kategorií chráněných území (CHKO, BR UNESCO, přírodní rezervace a ostatní) s už 5 let existujícím a fungujícím „Lesnickým parkem Křivoklátsko – území pro přírodu i pro lidi".
Nestálo by za to, využít právě tohoto jedinečného spojení ochrany přírody a lidských aktivit, zapojit síly obcí, středočeského regionu, LČR, JCM, i všech ostatních výrobních i zájmových aktivit v území a pokusit se začlenit do Mezinárodní sítě modelových lesů?Byli bychom po Španělsku, Francii, Švédsku a Rusku první ve střední Evropě a mohli bychom dosáhnout takové marketingové známky, jakou nám další národní park nikdy nemůženabídnout. Přitombez nároků na prostředky ze státního rozpočtu, na bázi plné suverenity a naprosté dobrovolnosti všech subjektů. Není právě toto cesta, jakou by se Středočeský kraj mohl dát? Opravdu nechcete stát u zrodu něčeho takového?

Jiří Rohla, starosta obce Běleč a předseda petičního výboru