Lesů přibývá

Lesů na východě republiky každoročně přibývá (denik.cz)

9. červenec 2014

Lesy v kraji dostaly letos zabrat. Jarní bouře způsobily nemalé škody na převážně smrkových zásobách dřeva. Přesto se ale zalesněnost rok od roku zvyšuje a Moravskoslezský kraj patří mezi ty nadprůměrně zalesněné.

Plocha lesů na celém území republiky každoročně roste, a týká se to i Moravskoslezského kraje, který se svou zalesněností 35,8 procenta řadí k republikovému nadprůměru.

„Stromů dlouhodobě přibývá, neboť se postupně zalesňují nevyužívané zemědělské plochy a současně v lesích přirůstá více dříví, než je těženo," řekl Deníku mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Drtivou ránu zasadilo dřevinám počasí, kdy kvůli jarním bouřkám lesy znatelně prořídly. Moravskoslezský kraj patřil mezi nejpostiženější.

„Škody větrem patří mezi obvyklé poškození lesů stejně jako například sucho, kroupy či déšť v zemědělství. Jarní bouřky napáchaly škody v rozsahu zhruba 250 tisíc metrů krychlových. Dříví bude vytěženo, a pokud vzniknou holiny, budou do dvou let zalesněny v souladu s lesním zákonem," vysvětlil mluvčí Lesů ČR s tím, že vytěžené dříví se většinou využívá jako řezivo.

„Část se využívá jako vláknina na výrobu buničiny a papíru a část jako palivo. U polámaných stromůklesá podíl řeziva a stoupá podíl nižší kvality vlákniny a paliva. Záleží na tom, jak bylo dříví poškozeno kalamitou," dodal mluvčí Boublík.

Více než polovina všech stromů v kraji je smrk ztepilý, který je jednou z nejběžnějších a ekonomicky nejdůležitějších dřevin v Evropě. Díky dobrým produkčním vlastnostem umožnilo lesníkům jeho zavádění významně zvýšit produkci dříví. Dříve ale vedlo zavádění smrkových a borových porostů s nedostatečnou příměsí ostatních dřevin k rozsáhlým hmyzím kalamitám a nárůstu větrných polomů.

„Dřevo smrku má skutečně univerzální použití, zejména ve stavebnictví na prkna a trámy. Smrkové dřevo je ale použitelné též v celém spektru od výroby hudebních nástrojů až po palivo," kostatoval Zbyněk Boublík.

Lesnický park Moravskoslezsko?

Před čtyřmi lety vznikl v České republice první lesnický park Křivoklátsko, a další podobné parky na sebe nenechaly dlouho čekat. Vznikl Lesnický park Masarykův les Křtiny a Lesnický park Bezděz. Jejich smyslem je prohlubování tradice lesnictví, zachování jedinečného lesního ekosystému pro budoucí generace a v neposlední řadě jde také o popularizaci a propagaci lesnického cechu.

„Lesnický park nabízí rozsáhlý prostor pro rekreaci, houbaření, sportování, pozorování živé a neživé přírody i pro poučení a zamyšlení se nad neustálým procesem proměn přírody a člověka nedílné složky živočišné říše," přiblížil za Lesy ČR Zbyněk Boublík. Zároveň dodal, že lesnické parky současně demonstrují udržitelné hospodaření v lesích a okolní krajině.

„Do budoucna nelze vyloučit dohodu vlastníků lesa na založení lesnického parku i v Moravskoslezském kraji, i když prozatím tento návrh není v jednání," upřesnil mluvčí.

Mionší: jeden z největších pralesů v České republicePrales Mionší v Moravskoslezských Beskydech patří se svou rozlohou 169,7 hektaru k největším pralesům u nás. Nachází se asi 9 kilometrů jihozápadně od Jablunkova mezi obcemi Dolní a Horní Lomná. Do samotné rezervace je vstup zakázán, přístup k ní je pouze pomocí naučné stezky, která má začátek severně od pralesa na břehu říčky Lomná.

Prales je tvořen zejména jedlemi a buky s příměsí javoru klenu a smrku. Z dalších dřevin je zastoupen například jasan ztepilý, javor mléč, jilm horský a třešeň ptačí, z keřů pak bez červený, zimolez černý a další. V porostu se uchovalo i několik menších lesních luk a pastvin polan; prales tak tvoří biotop, v němž žije pestrá škála živočichů a rostlin."