Lesy ničí dlouhotrvající sucho

  Lesy ničí dlouhotrvající sucho,
na jejich záchraně pracují tisíce lidí

České lesy v posledních letech čelí suchu, extrémnímu větru a dalším projevům klimatických změn, jaké v našich krajích nemají obdoby. Nejhůře se se změnami počasí vyrovnávají smrkové lesy. Kvůli mělkým kořenům jsou citlivé na silný vítr, hůře se dostávají k vodě, jsou oslabené a jen obtížně čelí kůrovci nebo cizopasným houbám, se kterými by si zdravý strom snadno poradil.
Před sto lety, v době, kdy byly tyto stromy vysazeny, však lidé o klimatických změnách netušili nic. Sucha, která nyní zažíváme, předvídal jen málokdo. Musíme se tedy s tímto dědictvím vypořádat a snažit se, abychom lesy předali našim potomkům v co nejlepší kondici.
Lesy se nyní neobejdou bez pomoci lidí. Stromy polámané vichřicí nebo napadené kůrovcem musí z lesa co nejdříve pryč. Zároveň je nutné vykácený les co nejdříve osázet novými sazenicemi, aby znovu ožil a mohl plnit svoji funkci. V lese totiž zdaleka nejde jen o dřevo. Les zadržuje vodu v krajině, je zdrojem pitné vody pro většinu českých domácností. Zároveň chrání krajinu před erozí, větrem, prachem či horkým počasím.
Namísto smrků, které naši předci sázeli nejčastěji, nyní dostanou více místa lesy listnaté nebo smíšené, a to zejména v nižších polohách. Naše krajina na řadě míst získá novou tvář, bližší tomu, jak vypadala v dávné minulosti. Na houby tak budeme chodit spíše do dubových, bukových či březových hájů, do mokřadů a na břehy řek se ve větším počtu vrátí olše, osiky či jeřáby.

   Výzva pro pěstitele
Velcí správci lesů pro letošek i nadcházející roky počítají s mimořádnými výdaji na novou výsadbu stromů. Půjde o stovky milionů korun navíc a stovky tisíc sazenic, které se postupně objeví v přírodě. Konkrétně Lesy ČR s.p. vyčlenily pro letošní rok 275 milionů korun na zvýšenou pěstební činnost. Na jeden hektar vykáceného lesa přijde přibližně 7000 nových sazenic, jedna stojí přibližně 5–20 korun.
Současná situace je pro pěstitele velkou výzvou, protože poptávka po sazenicích stromů je a bude velká, a to nejen u nás v Česku. S klimatickými změnami a kůrovcem nyní bojuje většina zemí střední Evropy.
 

  Každá ruka dobrá
Také samotná výsadba nového lesa bude náročná. Lesnický průmysl se už nyní potýká s nedostatkem pracovních sil, podnikům chybí nejméně dva tisíce lidí. Zdálo by se, že pro regiony Jeseníků či Beskyd, kde je nezaměstnanost dlouhodobě nadprůměrná, je to příležitost. V praxi však Češi velký zájem o práci v lesích nemají. Lesnické firmy proto hledají pomoc, kde se dá, práci nabízí i dělníkům z jazykově blízké Ukrajiny či Srbska.
V minulosti, když probíhalo osazování Krušných či Jizerských hor, se do práce zapojily celé školy, oddíly mládeže a jiné organizace. S výsadbou dočasně pomáhaly stovky, tisíce dobrovolníků. Šlo o záležitost celonárodního významu.
Dnes takovou práci nelze nikomu nařídit, lesníci však uvítají každého, kdo by chtěl s výsadbou lesů pomoci.

  Česká republika leží na rozvodí tří moří, v mírném pásmu, v kopcích uprostřed Evropy. Problémy se suchem a nedostatkem vody proto připadaly mnoha lidem vzdálené. Realita je ale jiná – lesy v několika regionech Česka bojují o každou kapku vody už teď.
Klimatologové mluví o hrozícím suchu v Evropě už dlouho, v Česku jsme ho ale začali brát vážně až v posledních pěti letech. V červenci 2013 dostala zdejší krajina první ránu, zažili jsme nejsušší týden za dlouhých 60 let. Rok 2014 sice přinesl díky červencovým srážkám zlepšení, ale jen krátkodobé. Rok 2015 byl totiž vůbec nejsušší v historii Česka od počátku podrobných měření. Lidé se těšili z teplého slunného léta netušíc katastrofu. Zdejší lesy a pole se ale z katastrofy nevzpamatovaly dodnes.
O rok později se začalo poprvé mluvit o tom, že v Česku výrazně ubývá zásob podzemních vod. A loni už byla suchem ohrožena polovina naší země a úbytky podzemní vody se dotkly prakticky všech krajů. Letos máme v dubnu a květnu teploty jako ve vrcholném létě a množství srážek opět atakuje padesátiletá minima.
   Co s tím?
Klimatické změny příliš ovlivnit nemůžeme, ale můžeme se poučit od našich předků, kteří dobře věděli, jak udržet vodu v krajině. Můžeme pečovat o studánky a lesní prameny, obnovovat mokřady a drobné vodní plochy, které v lesích vždycky byly, budovat nové vodní nádrže, hráze a splávky, které zpomalí tok vody, a to i na malých potocích.
Lesy ČR s.p., největší správce lesů v zemi, na tato opatření letos vynaloží částku ve výši 300 milionů korun. Přidávají se i další velcí vlastníci lesů, například Vojenské lesy a statky s.p. plánují výdaje v objemu 110 milionů korun.
Situací se nicméně budou muset zabývat také kraje a vláda. Řada menších vlastníků včetně obcí totiž na podobná opatření zřejmě nebude mít dostatečné prostředky. Nejde totiž zdaleka jen o těžbu dřeva. Kondice lesů jde ruku v ruce s kvalitou pitné vody pro nás všechny.

    Proč lesy chřadnou?
• dlouhodobé sucho, nedostatek srážek
•extrémně silný vítr (v posledním půlroce vichřice Herwart, Xanthos, Friederike)
•kůrovcová kalamita (v lesích oslabených suchem a větrem)

    Co by pomohlo rychleji zvládnout situaci?
•Více lidí (lesní podniky poptávají nejméně 2000 nových zaměstnanců)
•Více sazenic stromů (sucho a kůrovec nyní trápí celou střední Evropu, na trhu je nedostatek sazenic)
•Legislativní změny (které umožní rychlejší likvidaci následků lesních kalamit)
Jak se můžete zapojit?
•Přijďte na prezentace pro veřejnost, dozvíte se víc
(Česká lesnická společnost, Lesy ČR s.p. a Vojenské lesy a statky s.p. uspořádají sérii prezentací v nejvíce postižených regionech v průběhu června, konkrétní termíny už brzy najdete na www.vzajmulesa.cz)
•Pošlete Vaše děti na vzdělávací akce s lesníky; 320 tisíc dětí se loni naučilo, jak zasadit strom a pečovat o něj (více na
www.lesnipedagogika.cz)
•Přijďte sázet stromy společně s lesníky (konkrétní termíny budou zveřejněny na www.vzajmulesa.cz)
•Pokud se Vám do lesa nechce, a přesto byste rádi přispěli k záchraně českých lesů, kupujte jakékoliv výrobky ze dřeva; to je způsob, jak nepřímo přispějete na výsadbu nových stromů