NP nepomůže

Vyhlášení národního parku Křivoklátsko přinese víc škody než užitku (AGRObase zpravodaj)

6. květen 2015

Myšlenka na vyhlášení křivoklátského parku už je přitom docela letitá, veřejnost jí ale zřejmě zaznamenala až v období úřednické vlády, kdy resortu zemědělství šéfoval Jakub Šebesta.
Tomu se ve spojení se státním podnikem Lesy České republiky, lesními hospodáři i starosty mnoha tamních obcí podařilo vyhlášení parku odvrátit, a naopak na dotčeném území vyhlásit lesnický park. Což je v podstatě možnost nadále hospodařit v křivoklátských lesích, avšak za přísnějších podmínek v rámci ochrany přírody a krajiny. Omezení hospodaření je nicméně na tamní lokalitě celá řada - na území je více než 20 chráněných krajinných oblastí, řada ptačích oblastí či lokality začleněné do projektu Natura 2000. Základní otázkou tak je, má-li za této situace smysl současná omezení ještě dále vyhlášením národního parku zpřísňovat.
Vyhlášení je přitom nakloněn i současný ministr životního prostředí, filosofickým argumentem je, jak už to v takových případech bývá, snaha zachovat cenné biotopy na Křivoklátsku kolem řeky Berounky. Nutno ovšem podotknout, že na spoluvytváření tamní krajiny se významným způsobem podílel člověk, a že je Křivoklátsko takové, jaké je, je také zásluhou lidí a jejich činnosti v krajině. Ta by ovšem byla vyhlášením parku omezena, ba v některých oblastech zcela zastavena. Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že lidé na Křivoklátsku by vyhlášením parku omezeni nebyli, a že se tedy pro ně nic nezmění. Potom je ale třeba se ptát, proč by měl být park vyhlašován.
Odpověď je přitom trochu jinde, než v míře omezení - jde totiž hlavně o přesun kompetencí. Pokud by byl totiž park vyhlášen, přešlo by veškeré rozhodování o činnost v něm právě na resort životního prostředí, což by se zdaleka netýkalo jen samotného hospodaření lesích, ale stejně tak by MŽP rozhodovalo o výkonu rybářského práva, a především by mělo právo výrazně vstupovat do rozhodování samospráv obcí. V podstatě lze říci, že na území národního parku by MŽP rozhodovalo o všem. To by podle všeho generovalo velké konflikty, asi i větší, než jakých jsme svědky na Šumavě.
Křivoklátsko je totiž mnohem hustěji osídleno a střety obyvatel s ochránci by byly nepochybně mnohem četnější.
Křivoklátsku by podle všeho nepomohl ani údajný rozvoj turistického ruchu, o kterém se v souvislosti s vyhlášením národního parku mluví. Na nedávné konferenci věnované budoucnosti Křivoklátska naopak zaznělo, že by umělé posilování turistické atraktivity mohlo mít dokonce opačný efekt, než je ochrana přírody. A například vedoucí Správy CHKO Jeseníky v mediích v tomto smyslu prohlásil, že právě z tohoto důvodu upouští od obdobných snah týkajících se vyhlášení NP Jeseníky.
Podle účastníků uvedené konference zazněly na tomto setkání i hrozby, které by mohly poškodit cennou křivoklátskou přírodu. Například privatizace lesů, se kterou občas některá politická strana koketuje. Je to ale opravdu hrozba, když v praxi nelze předpokládat, že by byl ze stran podnikatelů v dřevařském průmyslu zájem právě o přírodně komplikované oblasti s nesporně menším ekonomickým efektem než v plně hospodářských lesích mimo chráněná území?
Nehledě na to, že privatizace lesů je v naší zemi již hodně dlouho tabu a ještě podle všeho nějakou dobu tak bude... Zastánci vyhlášení národního parku také hrozí, že tento krok by zabránil potenciálnímu vybudování vodní nádrže v údolí Berounky. Otázkou ovšem i tady je, zdali by vodní nádrž (nejspíš na řece Klabavě) nebylo pro společnost spíše přínosem - Berounka a její přítoky při velkých deštích opakovaně ohrožují obyvatele v okolí toků a navíc se v naší zemi stále více diskutuje o možných problémech s nedostatkem vody v období sucha.
Přehrada by se tedy možná docela hodila, i když je třeba korektně přiznat, že minimálně po nějakou dobu by bylo krásné okolí Klabavy jistě narušeno. To ale ne nadlouho, a co si budeme povídat, okolí vodních nádrží patří téměř všude v naší zemi k vyhledávaným lokalitám.
Tlaky na vyhlášení Národního parku Křivoklátsko lze očekávat zcela jistě v průběhu tohoto roku. Bylo by vhodné si proto uvědomit, že by se tím mimo jiné minimálně o 50 milionů korun ročně zvýšily náklady státního rozpočtu, hlavně by se ale křivoklátští starostové, myslivci, lesáci či rybáři stali minimálně částečně nesvéprávnými občany této lokality.